Václav Břicháček – Ten, který důvěřoval mladým lidem
Po těžké nemoci dne 3. února 2010 opustil naše řady PhDr. Václav Břicháček, Čestný náčelník Junáka, psycholog a autor mnoha psychologických i metodických publikací zabývajících se pedagogikou volného času.
„Životní oblouk je ohraničen dvěma mezníky: začíná důvěrou ve svět a končí moudrostí stáří.“
Václav Břicháček
„Častokrát říkával ‚Nebuďte jako ukazatele u cesty – ty stojí na místě, nejdou s tím, kdo tou cestou kráčí.‘ Až do konce téhle své pozemské pouti se dokázal sám učit, měnit, revidovat své poznání na základě svého dialogu s životem a poznáním druhých,“ vypověděl o V. Břicháčkovi Jiří Zajíc.
Život Václava Břicháčka
14. červen 1930 (Písek) – 3. únor 2010, maturita na gymnáziu r. 1949, absolvent studia psychologie na Karlově univerzitě v roce 1953, jako žák prof. Doležala a prof. Stavěla. Pracoval jako psycholog v Psychologickém ústavu univerzity Karlovy, Výzkumném ústavu psychiatrickém a v Laboratoři preventivní a sociální pediatrie ILF Praha. V roce 1990 povolán zpět na katedru psychologie FF UK Praha a habilitován; od července 1991 v důchodu. Manželka Věra, klinická psycholožka, dvě děti a několik vnoučat.
Byl členem 1. skautské oddílu v Písku a v roce 1947 se účastnil výpravy na celosvětové setkání skautů Jamboree ve Francii. V roce 1968 zvolen místonáčelníkem, v roce 1990 náčelníkem a náčelníkem Českého a Slovenského skautingu. Roku 1992 zvolen čestným náčelníkem.
Václav Břicháček je autorem kolem dvou stovek publikací v češtině, angličtině, němčině, ruštině a francouzštině. Zabýval se rozhodováním člověka a pracovní výkonností, později překonáváním zátěže a dlouhodobým vývojem dětí žijících v sociálně rizikových podmínkách (spolu s J. Dunovským a Z. Matějčkem), drogovou závislostí (monografie s V. Vojtíkem) a vývojovými poruchami dětí (spolu s J. Machovou a V. Vojtíkem). Až donedávna přednášel v různých městech na skautských i neskautských kurzech.
Z letošního novoročního přání Václava Břicháčka všem skautům
„Přeji vám všem hodně dobré pohody, jasné nebe nad stezkou, mnohá přátelství a spoustu radostných dětských úsměvů a rozzářených očí ve Vašich oddílech a v mnoha činnostech po celý rok 2010. Jedno velké nebezpečí vidím dnes v tom, že mnozí lidé ztrácí smysl života. Jak tomu čelit? Člověk, který dobře zná krásu jarního lesa, krásu kvetoucích luk i čistých potoků a k tomu i horských chalup, noční oblohy i ranních mlh, nemůže pochybovat o vnitřním smyslu světa i lidského výchovného usilování. Mnoho radostí a pěkných zážitků Vám přeje – Václav Břicháček (po návratu z nemocnice a se stálým optimismem)“
Komentáře
R.I.P.
R.I.P.